logo Revue Dialog
Sdružení STRED
Revue DIALOG
Informační servis
Web
+

Revue DIALOG

Revue DIALOG 22
Revue DIALOG 21
DIALOG&Editorial
DIALOG&Jozef Lacko
Etnický a globální konzumerismus: subkulturní projevy potomků migrantů ve Vídni
Restituční relikt – lepší staré nebo nové?
Lipsko - město, které uměním žilo a žije
Do Vídně a na kole
Der Baader-Meinhof-Komplex
Tabery, Erik: Hledá se prezident
Urban, Miloš: Lord Mord
Revue DIALOG 20
Revue DIALOG 1/2008
Revue DIALOG 3/2007
Revue DIALOG 2/2007
Revue DIALOG 1/2007
Září 2006
Červen 2006
Duben&květen 2006
Březen 2006
Únor 2006
Leden 2006
Prosinec 2005
Listopad 2005
Říjen 2005
Září 2005
Srpen 2005
Červenec 2005
Červen 2005
Květen 2005
Duben 2005
Redakce Revue DIALOG
+

Vyhledávání

 
+

Krátce&Aktuálně

10. března 2010(Politika)
Na základě předvolebních průzkumů si politici nejsilnější levicové strany, Sociální demokracie, již rozdělují ministerské posty. Podle Práva je už v Lidovém domě rozhodnuto, kteří politici si rozdělí nejvýznamnější resorty. Vedle jasného premiéra J. Paroubka by vládu vytvořili místopředsedové strany Bohuslav Sobotka, Zdeněk Škromach, Lubomír Zaorálek a Milan Urban, dále jihomoravský hejtman Michal Hašek a ministr vnitra Martin Pecina. Téměř jasný je i ministr školství Jan Švejnar nebo ministr pro Evropskou unii Jan Kohout. Nárok na konstruování ambiciozních plánů dávají ČSSD předvolební průzkumy. Podle posledního vytvořeného mediální agenturou Median nabrala socdem na svého největšího konkurenta ODS již 14% náskoku, když by ji volilo 34, 5% voličů. Za zvyšujícím se náskokem stojí podle expertů nejspíše Paroubkova schopnost rychle reagovat na aktuální podněty, jak v poslední době prokázal třeba svými populistickými výroky v případě haly pro Martinu Sáblíkovou.   (tk)

27. února 2010(Kultura)
Zemřela Anna Fárová. V sobotu 27. února 2010 zemřela ve věku 81 let významná historička umění Anna Fárová. Specializovala se na dějiny fotografie, kterým se věnovala již od padesátých let 20. století. Bezesporu patřila ke špičkám svého oboru. Za poznámku stojí také fakt, že byla signatářkou Charty 77. Nejčastěji bývá připomínána v souvislosti se znovuobjevením díla Františka Drtikola v depozitáři Uměleckoprůmyslového muzea nebo s podporou díla Josefa Sudka, který ji také odkázal celý svůj archiv.   (AD)

17. února 2010(Různé)
Nejvyšší správní soud ve středu rozhodl o rozpuštění Dělnické strany (DS). Předseda DS Tomáš Vandas se ale s verdiktem nesmiřuje a nedlouho po jeho vyřčení prohlásil, že jeho strana do letošních sněmovních voleb půjde. Zatím není jasné, zda pod původním názvem a nebo pod názvem novým. Vandas zdůraznil, že proti verdiktu bude podána stížnost Ústavnímu soudu. Pokud to DS stihne do 30 dnů, pozbude rozpuštění dočasně závaznost. Strana pak smí dále působit až do verdiktu ÚS.Podle soudu se podařilo prokázat spolupráci Národního odporu s DS. Přestože se Tomáš Vandas při jednání dožadoval předložení nějaké písemné smlouvy o spolupráci mezi neonacisty a jeho partají, podle předsedy senátu Vojtěcha Šimíčka bohatě postačily důkazy o personálním propojení či přebírání textů na webových stránkách. Navíc aktivní členové Národního odporu byli na kandidátkách partaje do voleb, a to i na čelních místech.   (mš)

11. února 2010(Ekonomie)
Výroba Škody Octavia se sníží. Konec šrotovného v okolních zemích znamená i nižší poptávku po dosud nejúspěšnějším modelu firmy Škoda Octavia A5. V Mladé Boleslavi jich tak firma místo současných 574 vyrobí 441 denně a tento stav potrvá až do konce letošního roku. Škodovka už dříve kvůli propadu omezila též výrobu Škody Fabia. Firma tak podle odborářů bude potřebovat asi o 300 zaměstnanců méně, odejít by ale měli pouze agenturní pracovníci. Stálé zaměstnance čekají přesuny na jiné pracoviště.   (lv)

9. února 2010(Politika)
Volby na Ukrajině byly čestné. Podle pozorovatelů OBSE proběhly volby na Ukrajině kvalifikovaně, transparentně a čestně. Šéf pozorovatelské mise OBSE Joao Soares prohlásil, že hlasování bylo působivou ukázkou demokratických voleb. O vítězství Viktora Janukovyče rozhodla především rozhádanost premierky Timošenkové a stávajícího prezidenta Juščenka. Konflikt těchto představitelů oranžové revoluce společně s malým pokrokem v boji s korupcí, byrokracií ze sovětských časů a také s přílišným vlivem podnikatelských "oligarchů" na politiku umocněným globální krizí vedly k vítězství tohoto prorusky orientovaného politika. Dokládá to i fakt, že zatímco podpora Janukovyče zůstala stejná jako před pěti lety, příznivců Juščenka a Tymošenkové přišlo k volbám méně nebo odevzdali na protest prázdný lístek. Premiérka porážku neuznala a hodlá výsledek voleb napadnout u soudu.   (lv)

+

Login

Nepřihlášen.
+

Jazyk

Česky Deutsch English
+

Uložit a sdílet

del.icio.us logo del.icio.us
Digg logo Digg
Facebook logo Facebook
Furl logo Furl
Google logo Google
Jagg.cz logo Jagg.cz
Linkuj.cz logo Linkuj.cz
MySpace logo MySpace
Vybrali.sme.sk logo Vybrali.sme.sk
Yahoo logo Yahoo
Twitter logo Twitter

Polemika&Kritika

Restituční relikt – lepší staré nebo nové?

Případ Lázně Běloves

Restituční řízení a různé rychlokvašné akciové společnosti se staly realitou měnící polistopadové majetkovoprávní vztahy. Mnohokráte přinesly smutný osud nejedné pamětihodnosti a zajímavosti. Jako příklad za všechny může posloužit příběh Lázní Běloves, které dosloužily roku 1996. Byly ovšem natolik slavné, že se jejich přízraku z obecní paměti nechce.

Běloves je klidným předměstím podorlického města jazzu, textilu a gumárenských obručí Náchoda. Do širšího povědomí se toto půl druhého tisíce velké městečko zapsalo možná svým fotbalovým stadiónem, na kterém ve 30. letech náchodské mužstvo porazilo slavnou pražskou Slavii nebo přivítalo mužstvo FC Europe Barcelona, možná až shakespearovskou tragédií posledních dní 2. světové války, známou ze Škvoreckého Zbabělců. Především však známou Běloveskou Kyselkou Idou a s ní spojenými místními lázněmi, které dnes tragicky chátrají.

Historie místa, lázeňské genius loci

Běloves bývá v pramenech prvně zmiňována již ve 14. století jako hraniční stanice, později jako náchodské předměstí, kde se čile obchodovalo se dřevem. O místních léčivých pramenech z permského útvaru pohraničních kopců se nesou první zprávy již z období třicetileté války. Jejich léčebné využití a růst obce, který „zdravotnický byznys“ přinesl se ovšem spojuje až s obdobím 19. století. Tehdy krom expanze továren a železnice lidé začali dbát i na své zdraví. Profesionalizace lékařství přinesla fenomén lázeňství a uhličité prameny znamenaly pro Běloves výhodný obchodní kapitál. Místo bylo kultivováno a proměňovalo svůj vzhled, třeba jako výskyt uhlí oblasti Ostravska, abychom použili nějaký soudobý kontext. Ovšem zatímco krátery a sirný vzduch přinesly změnu ke krajině podobné té měsíční, místo s výskytem zázračné vody se přetvářelo do podoby příjemného parku oddechu, které mohlo svým půvabem s lehkostí konkurovat nedalekému náchodskému zámku.

V roce 1818 tu byly zřízeny první dřevěné lázně, které nahradil ve třicátých letech empírově zděný objekt. Svého kreditu punce kvality lázně dosáhly záhy díky princezně Idě ze Schaumburg-Lippe, kterou zdejší pobyt spojený s požíváním minerálky roku 1840 uzdravil z téměř jisté smrti. Pramen po ní pojmenovaný vévodil lázním až do jejich konce. Další význačný impuls pro lázně přišel v roce 1871. Tehdy je koupil benátský malíř Jakub Benato, který se svou chotí zavedl i lázeňské koupele, jakož bylo v okolních lesích vyznačeno množství tras, kde se návštěvníci mohli nadýchat čerstvého vzduchu a sbírat zážitky jako provozovatelé rozvíjející se pěší turistiky. Malíř z města v laguně, člověk světaznalý a dobrý obchodník do lázní pozíval posádkové hudby z Hradce a Jaroměře ke zpříjemnění svátečních odpolední a možná právě odsud odvíjí i pozdější slavná náchodská orchestrální tradice. Místo si v této době vedle vojáků oblíbila i místní honorace a své návštěvy sem vedle Jiráska, který pocházel z nedalekého Hronova, zval i broumovský opat nebo královéhradecký biskup.

Lázně státního významu

Státně nebo chceme - li nacionálně významnými se staly lázně za první Československé republiky, kdy vedle středočeských Poděbrad byly jediným lázeňským majetkem s otevřenými prameny v českých rukou, jak podotkl i tehdejší majitel již nadregionálně významného a prosperujícího rehabilitačního zařízení, univerzitní lékař Vladimír Honl. Podle toho bylo do lázní i investováno a doplněny tak byly i dalšími budovami, jakož i vilou. V době první republiky nevypovídá o prosperitě lázní pouze pražský sklad kyselky Idy, nýbrž i početná klientela v čele s nejvyššími představiteli politického a kulturního života. Za všechny stačí zmínit Konstantina Biebla, Vlasta Bruain nebo Jiřinu Štěpničkovou.

Svým způsobem zůstaly fenoménem i v době komunistické nadvlády nad státem. Sice zestátněny a změněny ve Státní lázně Běloves u Náchoda fungovaly až do roku 1996, když se několikrát měnil správce a mnohokráte se otevřelo několik nových vrtů pramenů. Úplně tím nejvýznamnějším artiklem ovšem zůstala Běloveská Ida. Ta se stala jedním z typických produktů všech Včel, Jednot a Konzumů, že se dostala kapacita zdejšího podniku až na počet 160 tisíc lahví minerálky za jeden den! Veškerému provozu dal vale až nový režim se svými restitucemi a potenciálními investory, kteří podnik odkoupili od dědiček, nicméně neschopni kapitálových investic lázně v roce 1996 jako místo zdraví nebezpečné uzavřely. Od té doby jsou objekty nevyužívány a jejich příběh se naplňuje mimo původní životadárné místo...

Město, prestiž a investice najinak

V devadesátých letech, ještě před zavřením lázeňského komplexu, byl vybudován v blízkosti lázní komplex hotelu Bonato (1995), který měl vyřešit problémy s ubytovací kapacitou. V dosahu chátrajícího lázeňského arsenálu stojí i pension, který nabízí hned ve čtyřech jazycích možnosti ubytování. Nad „lázněmi“ se stále hrdě tyčí vila slovanského romantismu Panzinka. Z areálu to jsou dva kilometry lesem k Muzeu obranného pevnostního systému Březinka. Podobnou délku je potřeba ujít, abychom dosáhli středu Náchoda, který zdobí dřevěný kostel sv. Vavřince a nad nímž se pyšní zámek, kde najdeme i sochu známé patronky lázní, zázračně uzdravené Idy. Nemluvě už ani po ideální možnosti denního výletu na Dobrošov s romantickou Jiráskovou chatou, podobně jako do polské Kudowy, dalšího malebného lázeňského městečka, ovšem s fungující kolonádou a moderním aqua centrem.

Již nejedno zastupitelstvo města Náchoda se za dvanáct let chátrání lázeňských objektů snažilo problém řešit. Ovšem s každou novou netečnou zimou se věc případné rekonstrukce a znovuotevření areálu prodražuje. Projekt se tím posouvá do říše utopie. Město Náchod již několikrát nabídlo posledním majitelům vyrovnání. Stále se jedná o prodeji, rekonstrukci a v poslední době, kdy zastupitelstvo města dochází k přesvědčení, že ztráta image lázeňského centra prosperitu i život obce ochuzuje, i o výstavbě zcela nových lázní. Loni na jaře, společně s výstavou o historii lázeňského komplexu na radnici, byla smlouva s francouzským investorem na spadnutí. Ovšem od té doby věc opět stojí.

Otázkou tak zůstává, rozpadne se celý objekt a na jeho místě se po několika desetiletích objeví několik laviček kolem tryskajícího pramenu nebo se pokusí Náchod obnovit svoji zašlou slávu a lákat návštěvníky i na léčebné kúry, jak činil po dobu více jak sto padesáti let. Když zastupitelstvo nechá celý areál zchátrat, vinu z nich již nikdo nesmyje a do budoucna si od běloveských určitě chválu nevyslouží. Na druhou stranu, peněz je potřeba všude. Běloveský případ tak zůstává zvláštním příkladem, i jakým způsobem se může vyvíjet polistopadová restituční řízení a jak jednoduše může ztratit město jedno ze svých největších lákadel. Budoucnost ukáže, zda-li si lázně vyzískaly takový věhlas, a zda jsou opravdu užitečné, že stojí jejich provoz za zachování.

Tomáš Kavka


Diskuze k článku

Zobrazuji příspěvky 0 – 0 z celkem 0:

(reagovat)

    Běloves - velký pavilon, stav zima 2008-9

Běloves - velký pavilon, stav zima 2008-9
(Foto: Tomáš Kavka)

Budova stáčírny minerálky Hedva, dnes již definitivně zbourané

Budova stáčírny minerálky Hedva, dnes již definitivně zbourané
(Foto: archiv)

Chátrající panorama, stav zima 2008-9

Chátrající panorama, stav zima 2008-9
(Foto:Tomáš Kavka)

Koncert v lázních běloves, v těch lepších časech...

Koncert v lázních běloves, v těch lepších časech...
(Foto: archiv)

Mapa - Běloves, malé, ale významné předměstí

Mapa - Běloves, malé, ale významné předměstí
(Foto:archiv)

Pohled na restauraci a kolonádu, stav zima 2008-9

Pohled na restauraci a kolonádu, stav zima 2008-9
(Foto: Tomáš Kavka)

Pozdrav z Velkých lázní v Bělovsi u Náchoda. Idylka meziválečných let

Pozdrav z Velkých lázní v Bělovsi u Náchoda. Idylka meziválečných let
(Foto:archiv)

Pramen Běloveské Idy lze nabrat i dnes. Lázně tak působí jaksi nedotčeně

Pramen Běloveské Idy lze nabrat i dnes. Lázně tak působí jaksi nedotčeně
(Foto: Tomáš Kavka)

Provoz v lázeňském parku byl v meziválečném období opravdu živý

Provoz v lázeňském parku byl v meziválečném období opravdu živý
(Foto: archiv)

Reklama na lázeňskou restauraci v roce 1947, která byla ještě po válce pronajímána

Reklama na lázeňskou restauraci v roce 1947, která byla ještě po válce pronajímána
(Foto: archiv)

Uzavřený pramen, stav zima 2008-9

Uzavřený pramen, stav zima 2008-9
(Foto: Tomáš Kavka)

V relativně dobrém stavu je udržována villa Panzinka, tyčící se nad areálem bývalých lázní

V relativně dobrém stavu je udržována villa Panzinka, tyčící se nad areálem bývalých lázní
(Foto: Tomáš Kavka)


(nahoru)

Revue Dialog. Kulturně společenská revue pro střední Evropu. Vydává sdružení STRED   Středoevropský dialog, http://dialog.stred.org, dialogzavinacstred.org. Šéfredaktor: Marek Škorvaga. Zástupce šéfredaktora: Tomáš Kavka. Technický redaktor: Jan Vršovský. Redakce: Ondřej Daniel, Lucie Procházková, Lukáš Vlček, Dominik Hrodek, Vítězslav Sommer, Hanna Zimmerhaklová, Jan Očenášek.