Design

Design jazykem komunikace

„Design“ je v poslední době jeden z nejčastěji skloňovaných pojmů. Navzdory jeho masové rozšířenosti je většinou málo jasné, co skutečně znamená. Je užíván na nejrůznější účely, především jako součást marketingové strategie a reklamy. Máme tedy „vydesignované“ boty, brýle, toaster a mnoho jiných různorodých předmětů. Co se však skrývá pod tímto označením?

Etymologicky pochází slovo design z italského disegno a již od dob renesance označoval návrh, nápad, ideu, která je základem jakékoli práce. Podle toho byl v 16. století v Anglii používán pojem design jako „plán něčeho, co má být realizováno, „první kresebný návrh uměleckého díla“, ale také už i „předmětu užitého umění“ (Bürdeck 1994). V průběhu historie však existovaly i další představy o tomto pojmu. Měnily se jak definice tak obsah a vznikaly na toto téma prudké diskuse. Zatímco zmíněná Itálie a Anglie znaly a užívaly tohoto výrazu již v 16. století ve většině ostatní Evropy se v širším měřítku ujal až ve 20. století a je tedy záležitostí poměrně novou. Předpoklady k jeho vzniku však byly dány už v průmyslové revoluci, zapříčiněné nastupující rozsáhlou industrializací průmyslové výroby kolem poloviny 19. století, která se tehdy také stala určujícím znakem pro definici designu.

Často citovaný výrok „Form follows function“ od jednoho z prvních teoretiků funkcionalistického směru Louise H. Sullivana, pak podřizuje pojem design podmínkám průmyslové sériové výroby a na dlouhou dobu se z něj stává synonymum zjednodušené formy, bez nadbytečné dekorace ve jménu lepší použitelnosti, vyšší kvality s přiměřenou cenou a vyšší funkčností.

Velkou změnu v chápání designu přineslo v 80. letech nejprve v Itálii, poté v celé Evropě, hnutí které již neuznávalo staré ideály redukce na funkčnost, ale bylo schopno považovat za design např. prototyp ke vzniklému výrobku jakožto autorskému dílu, prezentovanému v galeriích a na výstavách. Design už si nedělal nárok na praktičnost, ale na krásu a vyvolání emocí. Tak počali být záměrně důsledně překračovány do té doby zjevně zavedené hranice mezi designem a uměním. Design začal esteticky, sémanticky i symbolicky komunikovat. V průmyslu už není design pouze záležitostí inženýrů, ale tento „nový“ obor je významnou součástí strategie firemní politiky, reflektuje a zároveň utváří estetické, sociální, kulturní a jiné procesy.

Iva Tattermuschová
Autorka studuje grafický design