DIALOGStředoevropská knihovnička

Bohdálek, Miroslav; Bringt, Friedemann, Hanneforth, Grit: Nebezpečné známosti

Pravicový extremismus v malém pohraničním styku

Kulturbüro Sachsen, Drážďany, 2009.

Sborník „Nebezpečné známosti“ nese podtitul „pravicový extremismus v malém pohraničním styku“ a zaměřuje se na kontakty mezi českou a saskou ultrapravicí. Jeho vydavatelem je drážďanské Kulturbüro Sachsen e. V. a publikace vyšla jak v české, tak i německé jazykové mutaci. Nutno připomenout, že sborník byl vydán v létě 2009, kdy série policejních zásahů proti českým neonacistům prozatím završila jejich relativně úspěšné tažení během něhož se jim podařilo infiltrovat veřejný prostor a sázkou na halasné volání po radikálním řešení romské problematiky také bohužel získat sympatie nemalé části české veřejnosti. Někteří odborníci na ultrapravici sice hovoří o tom, že zlaté doby české ultrapravice jsou už v nenávratné minulosti počátku devadesátých let, řadu pozorovatelů ale překvapila intenzita, s níž se toto hnutí znovu přihlásilo o své místo na slunci během současné hospodářské krize. Jisté je, že v porovnání s devadesátými lety se daleko méně jedná o subkulturní projevy neonacismu a varováním může být, že v podobě Dělnické strany našli neonacisté své politické zastřešení. Situace v Německu a zejména v jeho východní části, je pro řadu českých neonacistů, přes nedávné ztráty NPD ve volbách do Zemských sněmů, inspirací. Tamnější ultrapravicová scéna je velmi dobře etablovaná a v řadě měst alespoň symbolicky (ve formě tagů, graffiti nebo nálepek) ovládá veřejný prostor. Není náhodou, že mezi sebou neonacisté v obou zemích pěstují čilé kontakty. Ať už se jedná o společnou přítomnost na demonstracích typu výročí bombardování Drážďan (nebo Ústí nad Labem) nebo čilé obchodní kontakty (značku Thor Steinar už v České republice zná každý a trička a CD německých „rechtsrockových“ hvězd si zájemci mohou koupit u trhovců v příhraničí), lze se fenoménem velmi snadno zabývat právě na regionálně-přeshraniční bázi, jak to sborník „Nebezpečné známosti“ dělá. Mezi jeho vrcholy pak patří případové studie, které se věnují ultrapravicové hudební scéně obou zemí, zmíněnému ideologicky problematickému zboží na českých tržnících nebo dalších formám kontaktů českého a saského neonacistického prostředí.

Nejoblíbenější citát: Tržiště v malých pohraničních obcích jsou pro přívržence pravicové scény dobrou adresou. Jako hořká ironie však působí, když vietnamští obchodníci prodávají zboží pro fanoušky skupiny, která v refrénu jedné ze svých písní zpívá »Fidschi, Fidschi, gute Reise« (Šťastnou cestu, rákosníci) – text, který němečtí neonacisté skandovali také při přepadení Vietnamců. Vypadá to ale, že prodávající, kterým obsahy textů nejsou pravděpodobně vůbec známy, se pranic nestarají o to, že zvukové nahrávky skupiny Landser jsou ve Spolkové republice na seznamu zakázaných, a že skupina samotná je od roku 2005 označena jako zločinecká organizace. „Zakázané?“ ptá se obchodník s oblečením na tržišti v Hřensku, když je upozorněn na ilegální status skupiny: „To není problém. Hodně se to prodává.“

Více informací o publikaci a elektronická verze ke stažení: http://www.nebezpecne-znamosti.info/.

Felix Xaver

Knižní tip psán pro čtenářský portál readme.cc