DIALOGRedakční anketa

Dominik Hrodek

1. V poslední době se objevují stále častěji i v naší metropoli možnosti navštívit představení slovenských divadelních souborů, čehož se snažím alespoň občas využít. K slovenskému divadlu mám i dávné citové pouto. Na různých festivalech je možné vedle slovenských shlédnout i další divadla ze střední Evropy nebo z Německa. Vřele doporučuji.

2. Preferuji seriály, u nichž se jedná o uzavřené příběhy, pak mám alespoň možnost se chytit… Ale na druhou stranu, když jsem nedávno viděl šílený Eden z produkce ČT?!? Mátožnost postav, nesmyslnost děje… Divadlo má šanci jasně vyhrát, ale přiznejme si, že jsou tu i jiné faktory, které ovlivňují výběr vyžití. Třeba cena a dostupnost. Přesto divadlo nyní vítězí nad kinem. I když se možná z pocitu konkurence s ostatním „společensko-kulturním“ vyžití často ubírá směrem bulvarizace a vulgarizace. Nechápu množství nesmyslných a nefunkčních sprostých slov v současných divadelních inscenacích.

3. Při surfování po televizních kanálech jsem narazil na nejednu perličku – debilní scénáře dneška, návraty komunistických nesmyslů, soap opery z kokainového ráje… Možná bychom jim tam mohli vyvézt Gottwalda. Mám rád staré detektivky ze staré Prahy. Snažím se sledovat Simpsonovic rodinku. I když ČT předvedla majstrštyk, když můj oblíbený seriál zařadila v novém vysílacím schématu proti zpravodajství. Absolutně nechápu. Ale stejnou instituci chválím za britcom Hotýlek.

Tomáš Dvořák

1. Příležitostně zajdu i na slovenské divadlo či jiné cizozemské představení. Ovšem kvůli nedostatku času a energie nejsem pravidelným návštěvníkem ani českých divadelních scén. Z poslední doby se mi bohužel nic nevybavuje, bude to s největší pravděpodobností tím, že jsem nic neviděl.

2. Nemyslím si, že seriály mají schopnost vytlačit návštěvu divadel. Každý, kdo chodí rád do divadla, musí vědět, že je to se seriálem nesrovnatelné.

3. Nemám rád žádný současný seriál, alespoň z těch vysílaných v hlavních časech. Vynikající jsou Čtyři z tanku a pes a pak Simpsonovi.

Jan Vršovský

1. Ne. Ale bude to i tím, že jako každý správný asociál moc často nevyhledávám ani ty české.

2. Vytlačuje asi takovým způsobem, jako barevná fotografie fotografii černobílou nebo internet televizi -- divadlo samo sebe dnes musí definovat jinak a hlavně mnohem konkrétněji než před nástupem televize, takže publikum asi není tak pestré. Pepa z Horní Dolní by řekl "dřív jsme do divadla chodili, jelikož nic jinýho nebylo". Ovšem lidi, kteří pravidelně nechodí do divadla, k tomu jistě bezprostředně nevede případné sledování televizních seriálů.

3. Vybrat nejhorší televizní seriál si může dovolit jen opravdový odborník. Naopak ty nejlepší pozná každý: příkladem za všechny jsou Simpsonovi, ačkoli poslední dobou ztrácí na kvalitě. Z českých považuju za nejdokonalejší večerníčkovské seriály podobně plné hravosti.

José Provazník

1. S nabídkou českých divadel se bohatě spokojím. Nejčastěji divadlo Na Zábradlí - ruští autoři.

2. Myslím, že ne. Lidé, kteří věnují svůj čas sledování seriálů do divadla stejně moc nechodí. Na druhou stranu povýšenecká tvrzení některých z (nás) intelektuálů , že seriály sledují jen "primitivové" asi bude zavánět trochu klišé(m)...

3. Seriál jako žánr není mým šálkem kávy, byť se najdou i výjimky. Nemám tedy příliš hluboké znalosti o nynější seriálové tvorbě. Většinou znám seriály jen podle názvu, takže nedovedu posoudit, který z nich je "nejpitomější" nebo naopak "nejůžasnější". Za poslední roky jsem kromě Červeného trpaslíka a série "Monty Pajtnů" pravidelně žádný nesledoval. Ale úryvky z Rodinných pout, Ordinace v růžové zahradě a dalších mi k jasnému názoru stačí...

Jan Očenášek

1. Vzhledem k tomu, že do divadla obecně chodím tak třikrát, čtyřikrát do roka, bylo by, myslím, poměrně nadnesené hovořit o "vyhledávání" zahraničních divadel. Přesto jsem navštívil (a to přímo v onom zahraničí) "Gustáva Husáka" v petržalském Divadle Aréna.

2. Nevšiml jsem si, že by televizní vysílání mělo jakoukoli koncepci, natož koncept. Vzhledem k tomu, že nechodím do divadla a televizní seriály sleduji v jen velmi omezené míře, je spíše otázka, co vlastně dělám? Ale to je poněkud jiná kapitola...

3. Vyhnu-li se nesmyslnosti první poloviny otázky (pokud nejsem masochista nebudu přece sledovat nejhorší seriál. Tento problém navíc nemá logické řešení. Jak můžu vědět, že neexistuje ještě horší seriál než ten, který do této chvíle za nejhorší považuji?). Nemůžu si pomoci, ale Simpsonovi jsou neustále v čele, ačkoli se dokážu velmi dobře bavit i u F. L. Věka, to bude však zřejmě profesionální deformace.

Jan Křivinka

1. Nevyhledávám. Je to již dlouho, co jsem byl na takovém představení.

2. Myslím, že ne. Divadlo přišlo o diváky s nástupem kin a pak s nástupem televize, kdy lidé už nemuseli opouštět své domovy a dost zlenivěli. Nástup komerčního vysílání podle mne návštěvy divadla nepoznamenal. Seriály jsou ve většině případů zaměřeny na jiné cílové skupiny diváků, navíc návštěva divadla bývá často plánována relativně dlouho dopředu a v době různých rekordérů může nakonec divák zhlédnout obojí.

3. O seriálech v českých TV mám jen rámcovou představu, ale z útržků, co jsem zahlédl, mi jako jednoznačný vítěz vychází Ulice, seriál plánovaný tuším až do roku 2017, stoprocentní ztráta času bez JAKÉHOKOLI uměleckého záměru založená na idiotských a fantasmagorických zápletkách, surreálně se proplétajících s unylými výkony herců. Takhle nějak si představuji Peklo - nekonečná, psychiku deptající nuda. Za vynikající (přes občasné kolísání kvality) považuji Simpsonovi, seriál, který si udržel po dlouhou dobu vysokou úroveň, jinak mě dnes v TV nic neoslovuje.

Tomáš Kavka

1. Bohužel o slovenském divadle vím převážně z doslechu. Asi jako většině veřejnosti, ani mému doslechu neuniklo představení vypořádávající se s jednou z tragických osob slovenských dějin, Gustavem Husákem. Loni, stejně jako předloni se mi nepodařilo najít si čas ani na festival německého divadla, takže abych šel k jádru věci, na otázku musím odpovědět ne.

2. Něco takového se asi opravdu děje, ale není to nějaký specificky současný jev. Je to záležitost dlouhodobá, již od Dietlových „pecek“ normalizace. Přijde mi to v pořádku, každý ať si svobodně zvolí, co chce. Nikoho nelze k nějaké vyšší nebo nižší kultuře nutit.

3. Jako člověk, který seriály sleduje opravdu pouze sporadicky a s jakýmsi despektem, považuji za nejhorší asi ty, o kterých vím, že existují a mohou narušit i moje plány. Je to Ordinace v růžové zahradě - o tom se hodně mluví a seriál tak asi i sjednocuje zapnutý program v mnoha domácnostech. Tudíž mě, člověka, který je tak trochu mimo jeho svět (a nechápe, proč by měl být jeho součástí) omezuje.

No a co mě v poslední době zaujalo, tak to byl seriál o českém hokeji, Poslední sezóna. Hlavně jsem byl spokojený s výkonem Jardy Jágra a demonstrací té správné tvrdosti, kterou hokej a s ním i celý život přináší (doufám, že Dejdara nominují na jednu z cen Emmy).

Jan Richter

1. Slovenská divadla navštěvuji dost často. Velice rád mám Radošinské naivné divadlo (viz rozhovor se Štepkou), z jehož repertoáru jsem od roku 1993 viděl (s výjimkou asi dvou nebo tří věcí) úplně všechno. V první polovině devadesátých let jsem chodíval i na Markoviče, později mne však jeho tvorba oslovovala již méně. Dodnes rád poslouchám slovenskou rozhlasovou zábavnou tvorbu, o níž jsem na konci devadesátých let napsal dost obsáhlou seminární práci. Sám jsem se dokonce v devadesátých letech přímo v Bratislavě zúčastnil několika veřejných rozhlasových nahrávek. Za všechny bych uvedl relaci Apropo, ve které tehdy hostoval legendární Karel Kryl.

Z posledních představení slovenských divadel mě zaujal Nový život (oprašovačka) Jozefa Gregora Tajovského v podání Slovenského komorného divadla z Martina nebo program inspirovaný Voskovcem a Werichem s názvem Piano revue.

2. Nemyslím si, že by to mělo až takový vliv. Ten, kdo má rád divadlo, si na něj vždycky najde čas. Kromě toho dnes existují také záznamové techniky, takže pokud se někdo bez svého oblíbeného seriálu vyloženě neobejde, může si ho nahrát a zhlédnout ho dodatečně.

3. Nesleduji zdaleka všechny seriály, takže v tomto ohledu asi neposkytnu nějaké "odborné srovnání". Obecně ale považuji za nejslabší seriály z produkce Primy. Jejich inspirace latinskoamerickými telenovelami je tady až příliš patrná. Když si odmyslím občasnou dávku naivity a dramaturgické neujasněnosti, je ještě sledovatelná Ordinace v růžové zahradě, možná i Horákovi. Jinak nevím. Kvalitních seriálů naší produkce je dnes velice málo. Z těch poměrně nedávných se mi líbily Hříčky o královnách Oldřicha Daňka nebo seriál Tři králové z konce devadesátých let. A špatný nebyl ani třídílný film I ve smrti sami z roku 2004.

Hanka Zimmerhaklová

1. Nevyhledávám. Při pobytu ve Vídni jsem párkrát v tamních divadlech byla. Opera a Volkstheater - obě dobré.

2. Myslím, že to rozhodně nejsou jen seriály, ale televize a filmová produkce obecně, které divadlům hodně konkurují.

3. To nemůžu posoudit, žádný pravidelně nesleduju. Myslím, že ale obecně platí, že čím je seriál delší, tím je horší. Výjimkou jsou snad jen Simpsonovi, jak podotýká Honza Očenášek. Pokud bych měla vybírat něco ze starší seriálové produkce, tak zdařilejších věcích bych asi našla víc než v současné.

Vítězslav Sommer

1. Nedávno jsme měl možnost navštívit některá berlinská představení. Za všechna jmenuji Meistersinger, inscenované ve Volksbühne Frankem Castorfem.

2. Nedomnívám se, ze by návštěvnost divadel nějak souvisela s častým vysíláním televizních seriálu.

3. O současných televizních seriálech nemám přehled. Nedám však dopustit na seriál Simpsonovi, pro mě stále číslo jedna. Ještě si vzpomínám na britsky seriál Šest v tom, který mě také zaujal. A samozřejmě retro - Návštěvníci, Létající Čestmír a bezpochyby Inženýrská odysea (postavili nakonec ten stroj?). A k těm nejhorším - viděl jsem pár dílu hokejového "dramatu" Poslední sezóna a děsím se dne, kdy do mého oblíbeného HC Hamé Zlín přestoupí Krol...

Dave de Sade

1. Do divadla chodím sporadicky, ještě méně, než do kina, takže na tuhle otázku nemohu dost dobře odpovědět. Většina divadelních her, ke kterým jsem se v životě dostal, jsem měl v dispozici ve formátu DivX.

2. Určitě, vidím to všude ve svém okolí. Nejde ale ani tak přímo o seriály, ale o přístupnost a jednoduchost přístupu. Televize je zkrátka přístupnější. Kino je víc odpočinkové. To vše škodí divadlu jako celku.

3. Nemám televizi dobrých dvacet let, ale poslední dobou se ke mně dostávají zahraniční seriály. Jmenoval bych jistě seriál Futurama, ten je výtečný a hlavně IT Crowd - britský sitcom až s neuv??iteln? mrazivou realističností. Zcela extra bych si dovolil ukázat na poslední série South Parku. Ten od svých primitivních vulgárních let vyrostl a stala se z něj hloubková sonda do duše americké kultury, která si nebere servítky. Označil bych to asi za to nejlepší, co jsem v poslední době viděl.

Marek Škorvaga

1. Vystačím si pouze s českými:)

2. Samozřejmě v tom hraje roli televize (těžko říci do jaké míry zrovna seriály), ale vlivů bude určitě více.

3. Vzhledem k tomu, že nesleduji (s výjimkou Simpsonů) žádný televizní seriál, tak na tuto otázku nemůžu adekvátně odpovědět. Nicméně na základě upoutávek na Rodinná pouta, Bazén, Horákovi, Ordinaci v růžové zahradě apod., jsem nabyl dojmu, že minimálně všechny současné české seriály jsou dost tragické.