DIALOGGenius locomoti

Za tajemnými geometry do neurčité Kamenice, respektive vyhlášeného Pelhřimova

Vydat se na cestu za seriálem, který pro mnohé mnoho znamená, je asi nejlepší z povltavských Křečovic. Není to sice nejblíže, ovšem můžeme tak jít ve stopách jiného hrdiny filmového příběhu, rázovitého hostinského v podání Jiřího Líra, jemuž vesnický lékař Rudolf Hrušínský radí jet do Pelhřimova prohlédnout si krematorium, aby věděl do čeho jde. Hospodský tam asi nejel a krematorium v Pelhřimově stejně není, nicméně vydat se do Pelhřimova se určitě vyplatí. Pokud nemůžeme přijet Ladou Nivou, která jezdí i bez řidiče jako výzkumníci z budoucnosti vydávající se za geometry, nabízí se velmi pěkná cesta vlakem. To buď z Tábora nebo z Horní Cerekve, kde z hlavích tratí se odděluje romantická lokálka kroutící se mezi poli a rybníky přes mnohé lesy a louky. O trochu hezčí je příjezd od Tábora, neboť vlak nad Pelhřimovem vyjede z lesa pak sjíždí několika oblouky kolem rybníka Stráž až na pelhřimovské nádraží. Ještě předtím ovšem máme město před sebou jako na dlani, takže můžeme celkem odhadnout do čeho jdeme. Na náměstí se dostaneme kolem autobusového nádraží. Je vhodné se držet za ním mírně vlevo, abychom se na náměstí dostali stejnou branou jako čtveřice cestovatelů v čase. Akademik Filip (v pozdějších reprízách seriálu Richard) a jeho kolegové se ubytovali v hotelu na jižní straně náměstí. My tak učinit nemůžeme ve skutečnosti tam žádný hotel není a nebyl. Pokud nás nepozve do své maringotky kolotočář Eda, raději pokračujeme do dolní brány, kde se nachází muzeum kuriozit s řadou pozoruhodných předmětů vzniklých v rámci akcí Pelhřimov - město rekordů. Ještě předtím si však pelhřimovské náměstí důkladně prohlédněme. Mezi renesančními fasádami se nachází i kubisticky přestavěný dům architektem Pavlem Janákem. S dalším architektonickým počinem ve slohu kubismu - rodinou vilou rovněž od Pavla Janáka - se můžeme setkat při cestě kolem kostela a přes Děkanskou zahradu ke škole, kam chodil mladý Adam Bernau. Ona, stejně jako blízká hasičská zbrojnice a mnoho dalších bytových i rodinných domů ze šedesátých až osmdesátých let, mezi nimiž procházíme k rybníku Stráž, žádnou zvláštní architektonickou invencí nevynikají. U rybníka Stráž se seriálové postavy sice neobjevily, ale dá se v něm koupat, poblíž si koupit pivo a pozorovat přes hladinu vlaky zdolávající náročné stoupání. Což nám připomene, že bychom se měli vydat zase na cestu, neboť i cesta může být cíl.

Tomáš Dvořák